"Zrovna jsem v kuloárech Dolní sněmovny narazil na kolegu Toma Watsona. Poprvé jsme se pozdravili tváří v tvář,
" píše na svém internetovém zápisníku (weblogu) britský poslanec Richard Allan. "Už nějakou dobu jsme si sice vyměňovali virtuální komentáře, reálně jsme se však dosud neviděli.
" Historka není jen okrajovou kuriozitkou z britského parlamentu. Setkání poslanců-bloggerů lze vnímat jako svého druhu symbolickou událost. Internet totiž v poslední době začíná stále více lidí využívat novým způsobem - už nejen jako pouhý zdroj informací, ale také jako mimořádně účinný komunikační nástroj, který přináší dosud netušené možnosti.
Dokladem tohoto trendu je i dosti ambiciózní projekt iCan, který minulé pondělí spustila britská BBC. Návštěvník na této adrese může zjistit, jaké problémy sužují lidi v jeho sousedství, zapojit se do občanského protestu proti politickým a správním rozhodnutím, se kterými nesouhlasí, nebo třeba sám velmi rychle a účinně iniciovat protestní aktivitu. Jak se představitelé stanice nechali slyšet, doufají, že projekt povede "k opětovnému zapojení co největšího počtu lidí do politického a veřejného života
". Navíc si od něj slibují i zisk velmi přesné představy o tom, co běžné lidi opravdu zajímá nebo ohrožuje. "Nehodláme podporovat či vyvolávat revoluce,
" řekl redaktorovi časopisu Wired jeden z tvůrců projektu Matt Jones, "rádi bychom jen znovu spojili naše zpravodajství se zájmy lidí a doufáme, že tento aktivistický systém nám v tom pomůže.
" Naději na úspěch dává BBC popularita, jíž se těší několik podobně laděných stránek, jež byly ve Spojeném království spuštěny před nedávnem. Z těch nejnavštěvovanějších lze připomenout alespoň projekt FaxYourMP.com (FaxujteSvémuPoslanci) nebo MySociety.org, jež shromažďuje nápady, jak využít internet v běžném každodenním životě, a ty nejnápaditější a nejužitečnější z nich se pak snaží uvést do praxe.
Podobný vývoj není jen britskou specialitou. Zaznamenat jej lze i ve Spojených státech, kde jej navíc urychluje fakt, že se blíží prezidentské volby. Potenciálu webové stránky meetup.com, jež slouží k setkávání lidí se stejnými zájmy, dokázal například ukázkově využít volební tým demokratického kandidáta Howarda Deana. Klub, který prostřednictvím těchto stránek podporuje Deanovo zvolení, má už přes sto třicet tisíc registrovaných členů, již se sice setkávají na různých místech země, ale vždy ve stejnou chvíli. Zatím posledního setkání se tak 5. listopadu zúčastnilo téměř sto čtyřicet tisíc lidí na 820 místech Spojených států.
Krom manifestačních shromáždění podpořili internetoví fanoušci Howarda Deana také rozesláním padesáti tisíc ručně psaných dopisů nerozhodnutým voličům ve státech Iowa a New Hampshire a v neposlední řadě i demonstrativní finanční injekcí. Dali si totiž za cíl, že během Halloweenu jen tak pro zábavu "vystraší lobbisty" - bohatá zájmová uskupení, jež dominují mezi dárci Bushovy prezidentské kampaně. Virtuální "halloweenová party" nakonec slavila úspěch, jenž předčil i ta nejrůžovější očekávání organizátorů: návštěvníci stránek během necelých osmdesáti hodin shromáždili přes tři sta tisíc dolarů. Peníze se přitom sice scházely po malých částkách, poslal je však nečekaně velký počet lidí z celých Spojených států. Není tak divu, že Dean nakonec na svou prezidentskou kampaň získal suverénně nejvíce peněz ze všech demokratických kandidátů.
Využívání internetu k takovýmto účelům má však přirozeně i svůj rub. Někteří dobrovolníci to s nadšením mohou snadno přehnat. Jeden z Deanových příznivců kupříkladu zaslal velkému počtu lidí na jejich privátní elektronické adresy propagační spam (nevyžádaný e-mail) a šéfové Deanovy kampaně se pak museli horečně omlouvat, ačkoli o viníkovi zřejmě nikdy předtím neslyšeli. Každý, kdo se rozhodne využívat přednosti internetu, tak musí počítat s tím, že bude volán k odpovědnosti i za lidi, které nemá pod kontrolou.
Úspěchů, které Deanovi přinesla sázka na moderní technologie, už si všimli i další demokratičtí kandidáti a začínají se vydávat v jeho stopách. Zatím však nejsou ani zdaleka tak přesvědčiví jako jejich konkurent. Alexis Rice, expertka na politické kampaně z Johns Hopkins University, to přičítá na vrub tomu, že si internet jako komunikační médium zatím ještě stále neosvojili a zacházejí s ním toporně. Faktem je, že jejich weblogy jsou v řadě případů strnulé a nudné, neumožňují návštěvníkům připojovat k zveřejněným textům vlastní komentáře či se jinak zapojit do dění na stránce. Ničím se tak neliší od tuctových tiskových zpráv, a stěží tedy mohou vyvolat kýžený efekt.
Po starostech ale Dean nemá. V březnu totiž vzniklo internetové hnutí DraftWesleyClark.com, které si dalo za cíl přimět penzionovaného generála ke kandidatuře. Jeho členové založili pobočky ve všech státech USA, pronikli na stránky nejčtenějších novin i do rozhlasových stanic a shromáždili téměř půldruhého milionu dolarů. Jimi předepsaný přesvědčovací dopis pak na Clarkovu e-mailovou adresu odeslalo na padesát tisíc lidí. Tlak nezůstal bez odezvy a Clark částečně i pod jeho vlivem v polovině září kandidaturu přijal. Dean tím dostal vážného soupeře, který má podobně progresivní kampaň.
Internet sám o sobě přirozeně v politickém ani občanském boji vítězství nikomu nezaručí. Jak ale ukazují zkušenosti, může být pochopení jeho potenciálu neocenitelnou výhodou.
Autor je redaktorem časopisu HIS Voice.
[© Adam Javůrek, Respekt 46/2003]
Webeditor: Adam Javůrek, javurek [zavinac] vozovna [tecka] cz