Bush na koberci lásky

Jaké možnosti má dav vybavený moderní technologií.

[© Adam Javůrek, Týden 51/2003]

Dav vždycky patřil mezi oblíbené nástroje nátlaku, ale někdy se s ním těžko zacházelo. V éře mobilních telefonů a dalších komunikačních nástrojů lidé získali potřebné "dálkové ovládání" a velmi rychle se učí, jak toho využívat i zneužívat.

Brno, 10. října 2002: před výlohou McDonald´s se náhle objevila skupinka mladých lidí. Patnáct minut upřeně hledí dovnitř a poté beze slova odejdou.

Nigérie, 20. listopadu 2002: Článek o Miss World pobouřil část muslimů a vyvolal vlnu násilí. Zemřelo přes dvě stě dvacet lidí.

Londýn, 20. listopadu 2003: Interwebnet.org sleduje každý krok George W. Bushe při jeho návštěvě Anglie.

Všechny tři jako by nesouvisející události mají jednu věc společnou: ukazují, co se může dít, když lidé začnou využívat možnosti, jež jim nabízejí nové technologie.

Máte koberec lásky?

Společnost má potřebné nástroje k dispozici už nějakou dobu, ale jejich potenciál využívala jen "v náznacích". Jednu z nově nabytých schopností lidé začali ve velkém užívat letos v létě, kdy objevili kouzlo takzvaných náhlých davů (flash mobs). Jde o skupinu smluvenou pomocí e-mailů, textových zpráv či internetových zápisníků, weblogů. Náhle se zjeví ve stejný čas na stejném místě, učiní cosi pošetilého a rozprchnou se stejně rychle, jako přišli. Smysl je v tom, že to celé žádný smysl nemá.

Vlnu náhlých davů odstartoval Newyorčan známý jako Bill: navedl stovku lidí do obchodního domu Macy´s, kde zmatenému prodejci tvrdili, že žijí ve společné komunitě a shánějí "koberec lásky", na němž by si hráli. Billův náhlý dav nicméně nebyl první.

Předchůdce můžeme najít už v happeningu 50. let; v Česku má mladší předky například v performancích Jednotky výtvarníka Krištofa Kintery nebo v aktivitách kolem webové stránky maslo.cz. Na ní se vloni v říjnu objevila výzva, aby se zájemci dostavili v určitý čas před dvě prodejny McDonald´s: "Účastníci si stoupnou před výlohu a budou pozorovat dění uvnitř po dobu patnácti minut. Poté odejdou."

Svět se tedy na chvíli zbláznil a začal si zběsile hrát. Dvě stě mladých lidí se zastavilo u moskevského Velkého divadla a tiše si četli noviny. Sedmdesát obyvatel australského Melbournu si na ulici znenadání navléklo žluté rukavice a ukazovalo k nebi; za minutu opět splynuli s davem. Prodejci v římském knihkupectví pět minut čelili stohlavému davu, který vyžadoval neexistující tituly od neexistujících autorů.

Jenže náhlé davy coby nezávazné hry se velmi rychle vyčerpaly a paradoxně za to mohl jejich úspěch. Média v nich našla letní hit a snad každý náhlý shluk od počátku sledovala skupinka reportérů, čímž vše ztratilo prvek překvapení. Dostaly se i do hledáčku reklamních agentur, jež začaly chrlit rady, jak z náhlého davu udělat náhlé zákazníky. Při tom všem vyvstala znepokojivá otázka: kdo vlastně ony davy vede?

Organizátoři, kteří obvykle rozdají účastníkům instrukce až před začátkem akce, mají totiž velkou moc. Co bylo původně vybočením z běžného života, stalo se pro mnoho lidí symbolem slepé po slušnosti. Účastníci náhlých davů dostali od kritiků přezdívku "ovečky" a stávali se obětí mobhackingu, matení davu: falešně svolaných nebo jinak manipulovaných akcí. Bill, organizátor prvního slavného srocení, se proto rozhodl v nejlepším přestat a svůj osmý flash mob označil za poslední. Někteří ho následovali, jiní ve hře pokračují (viz rámeček).

Stíhejte Bushe

Náhlé davy jsou pořád jen hra, přesto v sobě nesou něco revolučního. Moderní technologie lze využívat k zábavné koordinaci pohybu v prostoru, ale co se stane, když zábavu odmyslíme a nahradíme ji politicky motivovanou akcí? Na to odpovídá koncept obecnější a vlastně starší, než jsou bezstarostná náhlá srocení: takzvané (chytré davy) smart mobs.

"Chytré davy se objeví, když komunikační a počítačové technologie zesílí lidské nadání pro spolupráci," uvádí publicista Howard Rheingold v úvodu knihy Smart Mobs, The Next Social Revolution. Lidé využívají mobily a další zařízení k politické koordinaci už od demonstrací proti zasedání Mezinárodního měnového fondu v Seattlu před čtyřmi lety. Následující roky ukázaly, že schopnost rychle se přemisťovat a informovat o tom ostatní může mít pozitivní dopad (protesty ve Filipínách vedly k pádu prezidenta Estrady), ale i výrazně tragické následky (násilnosti v Nigérii si vyžádaly přes dvě stovky obětí). Ostatně slovo mob lze přeložit také jako lůza...

Novátorského a mnohem promyšlenějšího uplatnění došly chytré davy koncem listopadu ve Velké Británii. Tim Ireland a Richard Wild zřídili na stránkách Interwebnet.org weblog pojmenovaný Chasing Bush (Stíhejte Bushe), který detailně informoval o návštěvě amerického prezidenta na ostrovech. Návštěvníky stránek vyzvali, aby jim zasílali Bushovy fotografie a zprávy, kde se prezident právě nachází. Vším chtěli reagovat na nepropustnou bariéru kolem amerického prezidenta, přes kterou do médií přicházejí jen pečlivě vybírané informace a záběry. Americké protibushovské demonstrace byly vykázány do takzvaných "zón svobody projevu", které se nacházejí v dostatečné vzdálenosti od Bushe. Organizátoři "stíhání" hodlali zabránit tomu, aby se něco obdobného stalo v Británii. "Může se schovávat, jak chce, ale nebude úniku. Jestli chce uspořádat státní návštěvu, která není pokažena protesty, měl by ji udělat na jiném ostrově. Na tomhle není vítán - a my jsme rozhodnuti ukázat to světu."

Akce slavila relativní úspěch: tedy jako nadějný koncept. Ačkoli stránka byla spuštěna pouhý den před Bushovým příletem, denní čtenost rychle vylétla na padesát tisíc návštěv. O její činnosti informovala řada médií včetně BBC nebo listu Le Monde. Ireland měl nejspíše pravdu, když sebevědomě prohlásil: "Toto není prvně, kdy jsou mobily využity ke koordinování protestů, ale je to rozhodně nejotevřenější kampaň svého druhu." Na druhou stranu se nepodařilo narychlo sehnat dostatečný počet dobrovolníků, kteří by Bushe "opravdu" stíhali, a americký prezident tak návštěvu absolvoval bez psychické újmy.

Virtuální bitvy

Nové chytré davy mají dva soupeře. Prvním jsou státní orgány. Jelikož panovaly obavy, aby teroristé neodpálili výbušniny pomocí mobilů, policie se snažila vyřadit některé sítě z pro vozu. Z obdobných důvodů přestaly fungovat některé městské pouliční kamery napojené na internet: pronásledovatelé Bushe tak měli velmi ztíženou práci.

Druhým soupeřem londýnských "moberů" byly paradoxně opět chytré davy: tentokrát z opačného politického tábora. Radikální příznivci Bushe používali všechny možné taktiky, jak práci Chasing Bush blokovat. Částečně se jim to povedlo: po jistou dobu byl Interwebnet.org nedostupný. "Stránka se ocitla pod útokem malé skupiny, jež si říká svobodní republikáni," vysvětluje Ireland. "Navzdory vznešené rétorice se nechovají o nic lépe než teroristé, které podle nich podporujeme. Dělali vše pro to, aby zničili systém komentářů na naší stránce, ochromili náš e-mailový server a znepřístupnili naše stránky."

Aktivuje se i neextremistická pravice. Na blogu Commiewatch se píše: "Není důvod, proč bychom měli nechat všechnu tu pěknou technologii napospas levici." Pokud je akce Chasing Bush vzorem pro budoucí chytré davy, lze očekávat, že jejich nedílnou součástí budou virtuální bitvy mezi názorovými uskupeními. Je to něco, čeho se máme obávat? Alespoň Ireland si to očividně nemyslí. Na otázku, zda se nebojí "války" chytrých davů, odpovídá:

"Tak sem s tím!"

Rámeček: Proměna

Náhlé davy velmi rychle po vzniku mutovaly. Do původního "dadaistického" srocení se začaly vkrádat ideje (politické a aktivistické náhlé davy) a estetické nároky (umělecké davy). Mění se i forma: uskutečnil se globální flash mob v několika městech světa naráz, vznikl flashblogging (skupinka lidí si vybere weblog s možností vkládat komentáře a začne do něj koordinovaně psát vzkazy na zvolené téma) nebo gridblogging; to blogeři ze všech koutů světa píší na jedno téma do svých weblogů.

V Česku sice vznikl kolem stránky maslo.cz takzvaný reality hack, velmi blízký předchůdce náhlých davů, ale jinak se jim v Česku mnoho nedaří. V neděli 7. září se odehrál dosud jediný: skupinka účastníků měla za úkol navzdory zákazu fotografovat v prostorách obchodního centra Nový Smíchov. Nepříliš podařený pokus, jehož se nakonec zúčastnilo jen několik lidí, skončil jejich napadením ochrankou a skandálem, který se probíral i na webu slavného technologického časopisu Wired.

Autor je redaktorem časopisu HIS Voice.